Sociální rehabilitace

Stát se zaměřuje na zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním znevýhodněním (OZP) na otevřeném trhu práce i na postupné omezování podpory chráněného trhu. Zavádí nové nástroje, jako je integrační sociální podnik, a upravuje legislativu. Přesto vyvstává řada otázek: Jsou změny dostatečné? Co stále brání větší inkluzi osob se znevýhodněním do běžného pracovního prostředí?

V rozhovoru s vedoucím oddělení sociální rehabilitace a podporovaného zaměstnání Štěpánem Hejzlarem se budeme bavit o tom, jakou podporu nabízejí osobám na spektru ve středisku osobám na spektru při shánění nové práce či začleňování se do pracovního kolektivu. Řekneme si jak se liší přístup k zaměstnávání autistů u velkých korporátních firem a u menších organizací nebo jaké aspekty by měl mít správný pohovor, aby na něm nebyla osoba s PAS zbytečně znevýhodněna a proč tento přístup může být ve výsledku přínosný pro všechny. Dotkneme se také tématu chráněného trhu práce – jeho výhod, ale i značných úskalí, se kterými se ve své praxi často setkává.  

Nabídka stáže pro dospělé na spektru byla unikátní příležitostí. Účastníci dostali šanci zdokonalit se v oboru, který je zajímá, a byli i finančně ohodnoceni. Cílem bylo také zprostředkovat zkušenost s každodenní pracovní povinností. Nešlo ani tak o „napasování“ zaměstnanců s autismem na stabilní pozice, ale vybrat pro ně co nejvhodnější pracovní agendu s využitím jejich předností.

„Došlo mi, jak snadné může být někomu vnutit něco, co nechce. Nemusí jít ani o člověka s Aspergerovým syndromem. Informace o mém AS mi pomohla uvědomit si, že mívám potíže porozumět informacím v mluvené formě, že musím chtít všechno písemně a musím mít dostatek času na rozmyšlení. Překvapilo mě, že chybí nějaká brzda, třeba nutnost podpisu, že stačí jen souhlas po telefonu."

„I když jsem hledala na internetu informace o pohovorech, stejně jsem ze začátku netušila, co mě čeká, na co se vlastně připravit.“ - Jaké překážky na člověka s PAS při hledání práce čekají? Přečtěte si v autentické výpovědi.

Bez výdělečné činnosti je více než polovina lidí s autismem v produktivním věku. Velmi málo osob s PAS aktivně podniká. Proč mají lidé s autismem při získávání a udržení smysluplného zaměstnání obtíže a jsou na trhu práce tzv. ohroženou skupinou?

„Co když se mě zeptají, proč u nich chci pracovat? Určitě se jim budu zdát divná! Achjo, zas ten oční kontakt! Co na něm všichni mají?" - Jak pracovní pohovor prožívá Poppy - hrdinka komiksového seriálu, který je věnován ženám na spektru?

„Z mé zkušenosti člověka s PAS se jeví faktor očekávání zaměstnavatele a pracovního kolektivu jako nejvíce stresující. Čtenář může namítat, že podobné obavy má každý uchazeč o zaměstnání, což je nepochybné, ale obava lidí s PAS pramení z jiného zdroje. Je to především strach z neinformovanosti spolupracovníků o PAS a z možných předsudků vůči autismu, jež má značná část společnosti."

Člověka s autismem snadno převálcujete. A podávání žádostí či registrace na pracovním úřadu je hodně výkonný válec informací, otázek, papírů, které dostanete a které máte přinést. Doprovod klienta by měl být „v plné polní“. Vyzbrojen asertivitou, slušností, někdy až servilností. Důležité je mít vlastní emoce pod kontrolou, i když naproti vám sedí člověk, který už tam zřejmě sedět nechce. Nebo by (z vašeho pohledu) neměl.

Volnočasové aktivity mají vliv na sociální začlenění, přispívají k rozvoji dovedností, vůle a celkové osobnosti. Pozornost pedagogů se soustředí především na děti a mládež s PAS, u dospělých s PAS je toto téma opomíjené.

„Zařizování takových těch běžných věcí na úřadech docela zvládám. Většinou to mívá nějaký standardní průběh. Někam dojít, něco tam odnést, někdy mě pošlou ještě za někým dalším, než se podaří ten úkol dokončit. Snažím se předem se připravit, než někam jdu, zjistit si potřebné informace, vyhledat, kde to je, vyplnit případně předem formuláře."